Unikátní postup betonáže šachty na Kolektoru Hlávkův most
Od pátku do středy probíhala na Kolektoru Hlávkův most betonáž sekundárního ostění jedné z jeho šachet. Tým Radka Kozubíka přitom během ní využil ojedinělého technologického postupu – tzv. kontinuální betonáže.
Betonáž sekundárního, tedy trvalého ostění šachty J102 na Kolektoru Hlávkův most byla zahájena v pátek 4. května už ve 3 hodiny ráno. Zabetonovat bylo potřeba přes 27 m výšky šachty, která navíc po obvodu měří 21 m.
Tým pod vedením Radka Kozubíka se pro tuto operaci rozhodl využít nestandardního postupu, kdy je nad šachtou postavena ocelová konstrukce, která za pomoci čtyř hydraulických pístů a táhel zdvihá zavěšenou plošinu s bedněním o výšce 1,5 m od spodu šachty nahoru. Obvykle se přitom pracuje s pevně osazovaným bedněním, po němž však v ostění zůstávají viditelné pracovní spáry a technologické otvory.
Každý píst s táhlem má únosnost až 40 t a teoreticky by tak plošinu s bedněním utáhl i jeden jediný. Plošinu s bedněním zdvihaly nahoru průměrnou rychlostí 22,7 cm/hod, přičemž se pracovalo 24 hodin denně. Za jeden den tedy bylo vybetonováno zhruba 5,45 m a kompletně hotovo tým hlásil po 119,5 hodinách, tedy necelých pěti dnech časně ráno ve středu 9. května.
Kontinuální betonáž je oproti klasické metodě výrazně rychlejší, ovšem je při ní nutné dbát výrazně vyšší technologické kázně a nezanedbat přípravu. Na stavbu je potřeba zajistit včasné průběžné dodávky betonu s požadovanými vlastnostmi a v předstihu připravit armaturu i hydroizolaci na celou výšku šachty.
Radek Kozubík se svým týmem tento postup poprvé aplikoval na šachtě ve stanici Bořislavka v rámci projektu prodloužení linky metra A. Zde se jej tedy rozhodl zopakovat a zúročit tak své know-how a nabité zkušenosti z první betonáže.