STÁTNÍ OPERA SNESE SVĚTOVÁ MĚŘÍTKA

Součástí rekonstrukce Státní opery bude i vybavení novou jevištní technologii. Stávající točna pochází ze 70. let minulého století a původně byla plánována pouze její repase. Operní scéna si však vyslouží zcela novou.​

Po zhodnocení všech pro a proti padlo rozhodnutí, že bude jeviště Státní opery opatřeno novou špičkovou jevištní technologii. Nová točna včetně stavebních prací bude stát zhruba 115 milionů bez DPH. Instalaci točny předcházely rozsáhlé zemní práce, protože se prostor pod celým jevištěm, které má rozměry 17 krát 21 metrů, musel vyhloubit o dalších pět metrů. Státní opera se s novou točnou stane z technického hlediska nejmodernější divadelní scénou v Česku a obstojí i ve světovém měřítku.

Rekonstrukce operního domu začala v březnu 2017 a její znovuotevření je naplánované na leden 2020.

V historické budově jsou již zrestaurovány fresky v hledišti, restaurátoři řeší výzdobu vstupního foyeru a obklady, testují se vzorky dlažby a divadelních sedaček. Na přilehlé provozní budově, která je součástí někdejšího Federálního shromáždění, byly osazeny nové travertinové desky a skleněná fasáda.

Rekonstrukce opery je první rekonstrukcí velkého divadla v majetku státu od roku 1989. Poslední větší rekonstrukce Státní opery byla v 70. letech 20. století. V nejhorším stavu byly rozvody - zejména elektroinstalace, voda, topení a odpady.

Po rekonstrukci se mimo jiné zkrátí i cesta kulis na jeviště, které se tak budou méně ničit, a zlepší se akustika, kterou narušovalo pronikání hluku z magistrály. V historické budově se odstranily příčky, za nimiž se někdy objevily i prostory, o kterých se nevědělo. Novou podobu dostanou zkušebny i nahrávací studio.

TUNEL POD VLTAVOU PRO INŽENÝRSKÉ SÍTĚ

V prosinci jsme prodloužili pražskou síť kolektorů čítající 90 kilometrů o dalších 414 metrů. Nový kolektor vede pod korytem Vltavy, kopíruje Hlávkův most a budou do něj uloženy inženýrské sítě právě z tohoto mostu.

Svého prvního kolektoru se Praha dočkala v roce 1971. Ačkoliv se tak stalo s více než stoletým zpožděním oproti Londýnu, kde byly kolektory budovány už od roku 1863, může se dnes pochlubit jedním z nejrozsáhlejších kolektorových systémů na světě. Uloženo je v něm přes 2 800 km trubních i kabelových inženýrských sítí – vodovodů, teplovodů, plynovodů, optických a telefonních kabelů či elektrického vedení.

Kolektorizace inženýrských sítí přináší městům hned několik výhod. Kromě plynulého energetického zásobování obyvatelstva jsou tyto sítě také velice snadno dostupné, což jednak napomáhá rychlému zjištění místa i příčiny případné poruchy a zároveň minimalizuje dobu následných oprav. Ty je navíc možné provádět s mnohonásobně nižšími náklady a bez jakéhokoliv vlivu na povrch, který by způsobily např. výkopové práce. Významné prodloužení životnosti takto uložených inženýrských sítí je pak už samozřejmostí.

Výstavba Kolektoru Hlávkův most, která byla zahájena 15. září 2016, splní ještě jeden neméně podstatný účel – umožní rekonstrukci samotného Hlávkova mostu, který se dlouhodobě nachází ve špatném stavu. Opravě doposud bránily právě inženýrské sítě, neboť byly vedeny mostní konstrukcí. Díky kolektoru se však přesouvají pod Vltavu, do hloubky až 38 metrů.

Přestože stavba kolektoru nebyla veřejnosti příliš na očích, jednalo se vedle Nové vodní linky Ústřední čistírny odpadních vod bezesporu o jeden z největších projektů realizovaných v Praze. Za pomoci tzv. „Nové rakouské tunelovací metody“ bylo vyraženo celkem 414 m nové trasy s plochou výrubu 23,2 m² a v případě technické komory s plochou výrubu 73,3 m². V jednu chvíli přitom probíhala ražba až ze tří čeleb současně. Na ostrově Štvanice byla kromě toho vybudována i 100 m dlouhá hloubená větev a pro přístup do kolektoru vyhloubeny čtyři šachty o celkové hloubce 131 m – po jedné na obou březích Vltavy a dvě přímo na Štvanici.

Díky kolektoru Hlávkův most došlo rovněž k propojení stávajících kolektorů NLS (těšnovské Nábřeží Ludvíka Svobody) a SPHM (holešovické Severní předmostí Hlávkova mostu). Vzhledem k tomu, že kolektor prochází pod korytem Vltavy, nechybí mu ani protipovodňová opatření. Spolu s dalšími kolektory bude nyní i ten pod Hlávkovým mostem řízen a monitorován z centrálního dispečinku Kolektorů Praha, který se nachází na Senovážném náměstí. Stav čerpadel, ventilátorů, otevírání dveří, osvětlení, aktuální teplotu, vlhkost, koncentraci plynů, pohyb osob a další důležité faktory snímá podle posledních informací v kolektorové síti více než 16 000 různých čidel.

Ve zkratce:

Zadavatel: Magistrát hl. m. Prahy
Zhotovitel: Sdružení Subterra a.s., HOCHTIEF CZ a. s., divize Dopravní stavby
Zahájení: 15. 11. 2016
Dokončení: 6. 12. 2018
Hodnota stavby: 558,85 mil. Kč bez DPH

• Šířka kolektorů se pohybuje od 1,9 m do 4,5 m a výška od 2,4 m do 4,8 m.
• V některých úsecích jsou kolektory široké jako tunel metra.
• 45 m – maximální hloubka, ve které je kolektor uložen
• 20 m – průměrná hloubka, v jaké jsou kolektory uloženy
• Celková délka kolektorové sítě pod Prahou činí téměř 90 km, v samotném centru města vede 17 km kolektorů.
• Průměrná teplota v kolektorech je 12 až 14 °C.

NOVÁ PRAGA: BYTY MÍSTO VEJTŘASEK

Naše společnost revitalizuje dlouho zanedbávaný průmyslový areál Nová Praga v Praze 9 Vysočanech. Tam, kde se dříve vyráběla letadla Junkers i proslulá nákladní auta „vejtřasky“, vzniká oáza pro umělce i nové byty.

Pragovka po třiceti letech opět postupně ožívá. Areál se nachází jen sto metru od stanice metra Kolbenova a postupně v něm vznikají výstavní prostory, vzdělávací centrum, přednášková síň či kavárna. V plánu je také vybudování 2 000 bytových jednotek, včetně malometrážních bytů, kanceláří a veškeré občanské vybavenosti. Počítá se se zachováním čtyř až pěti původních hal, dvě z nich jsou památkově chráněné.

Zlepšením pro obyvatele má být také zpřístupnění areálu, a tím pěší spojení Kolbenovy ulice s Poděbradskou a výstavba nové lávky pres Rokytku. Za Rokytkou totiž leží několik bytových komplexů, jejichž obyvatelé tak získají o poznání jednodušší cestu ke stanici metra.

Práce naší společnosti v areálu spočívají ve vyklizení a demolici určených objektů. Sanací projde většina objektů v areálu – podzemní a vnitřní části budov, kontaminované podlahy a zdivo v přízemních objektech. Přikročí se i k sanaci podzemních vod. Důležitým počinem bude také odstranění kontaminovaných zemin, jejichž objem se v Pragovce odhaduje na 55 – 60 tis. tun. Hlavním úkolem je tak nejprve zajištění bezpečnosti prostoru. Tato fáze projektu má být dokončena v průběhu léta 2020.

Zajímavostí je i skutečnost, že se v areálu nachází také pět nefunkčních krytů civilní obrany. Kryty byly vystavěny v období 2. světové války a svoji funkci plnily až do 90. let minulého století. V případě nouzového stavu byly primárně určeny pro zaměstnance továrny, po ukončení provozu měly nadále sloužit obyvatelům blízkého okolí. Po úpadku společnosti Praga byly kryty vykrádány a nyní se nachází ve velmi špatném technickém stavu, který zamezuje jejich funkčnímu využití.

POMŮŽEME ZVLÁDNOUT NÁPOR V MNICHOVĚ

Naši kolegové v Německu rozšíří přímo v centru Mnichova tamní síť městské hromadné dopravy. Projekt je dlouhý přibližně deset kilometrů a byl navržen s cílem navýšit kapacitu na této velmi rušné trase.

Společně se švýcarskou stavební firmou Implenia společnost HOCHTIEF postaví stanici Marienhof, která je součástí druhé dopravní tepny příměstské kolejové dopravy v Mnichově. Nová stanice se bude nacházet v centru Mnichova hned za radnicí, v hloubce přibližně 40 metrů, pod tunely dvou podzemních linek. Hodnota zakázky činí přibližně 400 milionů eur.

Druhá dopravní tepna bude sloužit jako další podzemní spojení ve městě a bude umístěna rovnoběžně s první hlavní trasou, která byla v Mnichově otevřena již roku 1972. Stavební práce na projektu začaly roku 2017. První, původní, trasa byla připravena na přepravu 250 000 cestujících denně. Dnes ale spojení využívá kolem 800 000 lidí za den a je tedy nezbytně nutné zvýšit nejenom počet projíždějících vagónů, ale postavit i novou cestu, která takový nápor zvládne. Nová linka bude vybudována za sedm let.

Na trase budou jezdit i expresní spoje, které zajistí větší komfort, než případná jízda autem do centra města. Další výhodou je nižší zátěž pro životní prostředí a díky umístění trasy v podzemí také minimalizace hluku. Tunel bude sedm kilometrů dlouhý a bude zahrnovat tři nové stanice - Hlavní nádraží, Marienhof a Nádraží Východ. K tomu přibydou ještě další čtyři kilometry nad zemí. Nová trasa bude s tou původní propojena dvěma přestupními uzly.

Projekt je z největší části financován ze státních zdrojů (48,9 %) a Spolková země Bavorsko poskytla na projekt dotaci (40,5 %). Na nákladech projektu v celkové výši 3,849 miliard eur se finančně podílejí také Deutsche Bahn a bavorská metropole Mnichov. Na přípravě projektu se pracovalo 16 let.

HIGH-TECH TECHNOLOGIE MĚNÍ EKOLOGII BUDOV

Skupina HOCHTIEF staví po celém světě ekologické budovy v miliardových hodnotách. Jenom její dceřiná společnost Turner má ve svém portfoliu více než 500 šetrných budov s certifikací LEED.

HOCHTIEF V ČÍSLECH

V pražském Karlíně provádíme rekonstrukci historického Negrelliho viaduktu. Technicky zajímavá je na ní v tuto chvíli montáž říms na mostech přes Vltavu.

• 600–1000 kg váží jednotlivé římsové kameny
• 60–80 % z rozměru kamene přesahuje vlastní konstrukci mostu
• 12 m římsy trvá osadit zhruba dva týdny